oběslavi dal jméno zřejmě její zakladatel, o němž se však nedochovaly žádné písemné zprávy. Snad se jmenoval a byl svým původem Slavníkovec, a jméno tedy vyjadřuje skutečnost, že šlo o "Soběslavův".
     Podle legendy založil Soběslav sám přemyslovský kníže Soběslav a podle jiné dostala jméno na základě události, která se ve zdejších blatech odehrála před mnoha staletími. Jeden poustevník, jehož jméno již odvál čas, hledal v této krajině tiché místo k rozjímání. Každé odpoledne zvonil na zvonici, kterou si vystavěl, a vroucně se modlil. Jednou do těchto končin zavítal nějaký rytíř, který se velmi podivil, komu poustevník v této liduprázdné krajině zvoní, a tázal se udiveně: "Komu slavíš?" "Sobě slavím," odpověděl poustevník. "Tak tedy sobě slav," usmál se rytíř a tato slova prý dala vzniknout osadě, která krátce nato vznikla.
    V písemných pramenech se Soběslav objevuje sice až na sklonku 13. století, ale je zcela určitě mnohem starší. Středem města je od založení rozsáhlé náměstí, hlavní dominantou Soběslavi je budova farního kostela. Jeho nejstarší částí je raně gotická sakristie z třetí čtvrtiny 13. století.
    Město se může také chlubit hradem, jenž sehrál důležitou roli za panské vzpoury proti králi Václavu IV. V roce 1394 v jeho zdech dokonce zajatý panovník krátce pobýval. Samozřejmě nedobrovolně a pod zámkem. Věznil ho hrdý majitel města Jindřich z Rožmberka.
    Za husitských válek bylo město i hrad pobořeno a opraveno za vlády Jiřího z Poděbrad. Tehdy bylo město odňato Rožmberkům, kteří je jinak drželi po celá staletí. V roce 1565 Soběslav přímo spravoval Petr Vok. Nechal si zde v Mostecké ulici postavit vlastní dům. Spolu s domem Smrčkovským je ukázkou renesančních skvostů té doby.
    Skutečnou perlou města Soběslavi je kostelík sv. Víta, který je příznačným dílem krásného gotického slohu přelomu 14. a 15. století.
    Oficiální stránky Soběslavi najdete na http://www.musobeslav.cz/.