Světově uznávaný skladatel a dirigent Karel Ančerl se narodil 11. dubna 1908 v domě č. 68, kde měl jeho otec výrobnu lihovin. Vzhledem k židovskému původu byl v letech 1942-1945 vězněn v koncentračním táboře v Terezíně. Po válce se stal kapelníkem Osvobozeného divadla a vedl Symfonický orchestr Českého rozhlasu. V letech 1950-1968 byl dirigentem a uměleckým šéfem České filharmonie (nahradil Rafaela Kubelíka, který emigroval), přechodně působil také jako profesor na pražské Akademii múzických umění.
    Karel Ančerl je dnes považován za jednoho z největších hudebních interpretů, dodnes jsou známy např. jeho nahrávky písní Ježka, Voskovce a Wericha. V r. 1966 se stal národním umělcem a v r. 1969 emigroval do Kanady (zde vedl Toronto Symphony Orchestra), kde 3. července 1973 v Torontu zemřel. Díky emigraci se ale minulému režimu podařilo širší veřejnosti jeho existenci spolehlivě utajit a teprve v září r. 1998 mu byla při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin odhalena na budově Obecního úřadu v Tučapech pamětní deska.
    Karel Ančerl byl bezpochyby prvním českým dirigentem světové pověsti a svůj orchestr vždy přivedl k suverénní virtuozitě a světové proslulosti.

    :: Životopis Karla Ančerla (encyklopedie Wikipedie)
    :: Životopis Karla Ančerla (Supraphon)
    :: Nejvýznamnější nahrávky Karla Ančerla
    :: Dirigent Ančerl má v Tučapech desku (článek v MF Dnes ze září 1998)
    :: Pamětní deska Karlu Ančerlovi na budově Obecního úřadu
    :: Smrt "ďábla" Ančerla (článek o Jiřím Ančerlovi, synovi K. Ančerla, čas. Story 1/2000)
    :: Ančerl: nadhled a dokonalost (článek v MF Dnes ze 17.9.2002)
    :: Pocta velkému českému dirigentovi (článek v Katolickém týdeníku z 27. 10. 2002)
    :: Prestižní cena pro Ančerlovy nahrávky (MF Dnes 14.1.2006)
    :: Tučapy uctily památku slavného rodáka Ančerla (Táborský deník 14.4.2008)
    :: Karel Ančerl "putovní" (čas. Rudolfinum Revue 9/2008)
    :: Historie židovské obce v Tučapech (Hana Pexová, 2003, práce v rámci SOČ)
    :: Židovské památky v Tučapech (foto)

Hrabě Bedřich (Friedrich) Všemír Berchtold (1781-1876), lékař, český vlastenec, botanik a cestovatel, spoluzakladatel Národního muzea, spolupracovník botanika Jana Svatopluka Presla. V r. 1830 postavil poblíž myslivny léčebnu choromyslných. Také jeho pamětní desku si lze prohlédnout na budově Obecního úřadu.

    :: Více ze života B. Berchtolda lze nalézt v článku, který byl otištěn v MF Dnes 12.2.1999
    :: Pamětní deska Bedřichu Berchtoldovi na budově Obecního úřadu

Augustin Hašek (1879-1949), žurnalista, parlamentní zpravodaj a vrchní účetní rada na Ministerstvu zásobování.

Josef Havel, světoznámý pěstitel růží, od r. 1980 člen mezinárodní poroty soutěže růží v Římě a od r. 1998 člen mezinárodní poroty soutěže růží v Baden Badenu.

:: Pěstitel růží odjel soutěžit do Říma       (Českobudějovické listy 26.5.2003)    :: Poezie růžového kavalíra       (Českobudějovické listy 17.6.2004)    :: Havel zůstal své růžové lásce věrný celý život       (Českobudějovické listy 16.9.2004)

Významná mezinárodní ocenění Josefa Havla:    1981 - Zlatá medaile za Cantilena Bohemica v Erfurtu    1984 - 2. místo za Cantilena Bohemica v Baden-Badenu    1994 - 2. místo za Nette Ingeborg v Saverne (Francie)    1995 - Zlatá medaile za Nette Ingeborg v Římě,              3. místo v Ženevě    1996 - Čestné uznání za Nette Ingeborg v Belfastu    2000 - Zlatá plaketa za Nette Rosemarie v Římě    2003 - 2. místo za Cantilena Slovenica v Ženevě    2003 - 1. místo za Nette Ingeborg ve Vídni

Adolf Hemer (1882-1962), biolog a fyzik, ředitel učitelského ústavu v Soběslavi, autor knihy "Hrad Choustník".

:: Fotografie

Učitel, spisovatel a hudební skladatel Václav Eduard Krátký (1818-1907).